O mně
Andrea Dunová
Tvořím terapeutické techniky tak, aby jim rozuměl nejen terapeut, ale i tělo.
Napište mi
Příběh
Každá cesta má svůj začátek
Na svět jsem přišla po těžkém porodu. Jeho následky mě provázely od prvních dnů života a bolest se stala součástí mého dětství i dospívání. Tehdy jsem ještě netušila, že právě ona bude jedním z důvodů, proč se celý život budu snažit porozumět lidskému tělu.
„Extrémní citlivost a vnímavost se stala mým průvodcem.“
Postupně jsem pochopila, že právě vlastní zkušenost se stala mým největším učitelem. Od roku 1992 jsem ošetřila tisíce lidí i zvířat. Každé z nich mi znovu připomnělo, že žádné dvě cesty ke zdraví nejsou stejné. Z každé zkušenosti jsem si odnášela nové otázky. Z těchto otázek postupně vznikla Osteodynamika®, Institut zdraví zvířat, Institut Osteodynamiky®, odborné publikace i vzdělávací programy. Nejsou výsledkem jednoho nápadu. Jsou výsledkem tisíců příběhů, které mě naučily dívat se na tělo jinak.
Po stopách vlastní bolesti
Jako dítě jsem si v pokojíčku vytvořila nemocnici pro panenky a plyšáky. Ošetřovala jsem je, dávala jim obklady, mazala je mastičkami a představovala si péči, kterou bych sama potřebovala.
Plyšáky brzy vystřídala skutečná zvířata a sen stát se veterinářkou. Po dokončení střední veterinární školy mě život nakonec od veterinární medicíny odvedl jinam, ale ke zvířatům jsem se po letech vrátila. Stejně jako se celý můj profesní život znovu a znovu vracel k tomu, co mě fascinovalo od začátku – k tělu a jeho schopnosti reagovat na dotek.
První velkou zkušenost jsem přitom nezískala v terapeutické praxi, ale jako devatenáctiletá maminka. Moje první dcera přišla na svět po těžkém porodu a její vývoj se mi nezdál v pořádku. Hledala jsem informace, četla, cvičila s ní a dotýkala se jí s obrovskou pozorností. Tehdy jsem ještě neměla dnešní znalosti. Měla jsem ale citlivé ruce, schopnost pozorovat a potřebu hledat řešení, když mi něco nedávalo smysl.
Ruce se staly mojí profesí
Po roce 1989 se otevřely nové možnosti vzdělávání a já se vedle práce ve zdravotnictví začala učit masáže a další terapeutické přístupy. Zpočátku jsem chodila za klienty domů. Neměla jsem web, marketing ani velký plán. Měla jsem lehátko, svoje ruce a postupně stále více lidí, kteří přicházeli na doporučení.
A právě množství lidských příběhů začalo měnit způsob, jakým jsem o těle přemýšlela.
Čím více lidí jsem ošetřovala, tím méně mi stačily dosavadní znalosti a dovednosti. Potřebovala jsem rozumět přínosu jednotlivých technik**, souvislostem a individualitě každého člověka.**
Studovala jsem nejen ve svém profesním oboru mikrobiologii, ale také další manuální terapie, osteopatické techniky, kraniosakrální přístup, viscerální a neurální manipulace, psychologii a práci s psychikou. Každý další obor mi přinesl nový kus poznání. A zároveň další otázky.
Když samotné techniky přestaly stačit
Postupně jsem zjistila, že mi nestačí sbírat další techniky. Potřebovala jsem mezi nimi najít spojitosti a řád.
Zajímalo mě, jak spolu souvisejí klouby, fascie, nervová soustava, orgány, psychika a příběh člověka. Co se v těle změní po úrazu, operaci nebo porodu. Proč někdy místo bolesti není místem, kde problém začal. A především – jak se těla dotýkat tak, aby mělo možnost na terapii reagovat, ne abych ho nutila k tomu, co jsem si předem naplánovala já.
Začala jsem techniky skládat jinak. Ověřovala jsem je znovu a znovu v praxi, měnila jejich provedení podle reakce tkání a hledala principy, které fungují napříč jednotlivými částmi těla.
Tvořila jsem techniky tak, aby jim rozuměl nejen terapeut, ale i tělo.
A právě z této práce postupně vznikla Osteodynamika®.
Lidé a zvířata. Dva světy, které pro mě nikdy nebyly oddělené
V mé dětské nemocnici ležely vedle panenek také plyšové kočky, psi a medvědi.
Když jsem se po letech profesně vrátila ke zvířatům, přinesla jsem si s sebou zkušenosti z práce s lidským tělem. Začala jsem hledat možnosti manuálního ošetření jejich pohybového aparátu, vznikla Dornova metoda pro zvířata a Osteodynamika® pro zvířata. Na to, abych mohla pomáhat mnoha zvířatům denně mi dvě ruce nestačily. Proto jsem začala své terapeutické zkušenosti předávat majitelům zvířat i odborníkům na kurzech Institutu zdraví zvířat, který jsem založila.
Studium nabízí znalosti. Terapeutická praxe přináší zkušenosti, ověření a další otázky.
Právě jejich propojení mě provází celou profesní cestou. To, co se naučím, potřebuji pochopit v souvislostech a ověřit vlastníma rukama v praxi. A to, co se v praxi osvědčí, předávám dál.
Vedle lektorské činnosti pořád pracuji jako terapeutka, pořád se vzdělávám a pořád mě fascinuje, jak rozdílně může každé tělo reagovat. Právě proto ani po letech nepřistupuji k člověku nebo zvířeti automaticky, ale s respektem k tomu, co mi jeho tělo právě sděluje.
A jestli má moje profesní cesta někoho inspirovat, pak možná právě k tomu: neztratit zvědavost, nepřestat se ptát a nebát se podívat na známé věci znovu a jinak.
Protože právě tam často začínají nové cesty.
Vzdělání
Cesta k metodě
1992
Začátek terapeutické praxe
Zahájení práce s klienty, první zkušenosti s manuální terapií.
2006
Dornova metoda & fasciální systém
Intenzivní studium fasciální sítě, začátek hlubší práce s tělem.
2009 až 2010
Kraniosakrální osteopatie
Jemná práce s lebkou, křížovou kostí a mozkomíšním mokem.
2014 až 2015
Fasciální techniky
Pokročilé techniky práce s pojivovou tkání.
2017 až 2018
Viscerální manipulace
Práce s vnitřními orgány a jejich fasciálními obaly.
2018 až 2019
Práce s neurálními strukturami
Nervový systém jako součást holistického přístupu k tělu.
2019
Aplikovaná psychologie
Propojení tělesné terapie s psychologickým rozměrem léčení.
2019
Institut zdraví zvířat
2006 až Současnost
Osteodynamika
Filozofie
Jak přemýšlím o terapii
Bolest má své souvislosti. A právě s nimi při terapii pracuji.
Místo bolesti je důležitá informace. Příběh jejího vzniku ale může začínat úplně jinde. Když začneme vnímat tělo jako propojený celek, mění se i způsob, jakým hledáme cestu ke zdraví. Pohybový aparát, fascie, nervová soustava i životní zkušenosti organismu se navzájem ovlivňují. Porozumění souvislostem nám umožní vidět víc než samotnou bolest.
Tělo nemusíme přetlačit, abychom něco změnili
Citlivě a cíleně provedený dotek může být pro tělo přesnější informací než síla. Při terapii vnímáme změny napětí, pohybu a kvality tkání a podle nich přizpůsobujeme provedení techniky. Místo síly tak vzniká spolupráce s tělem.
Technika je nástroj. Rozhodující je profesní uvažování terapeuta.
K jejímu správnému použití potřebujeme znalosti anatomie, porozumění biologickým principům, zkušenost a schopnost přemýšlet v souvislostech. Právě díky tomu dokážeme rozhodnout, kterou techniku použít, kdy ji použít a proč.
Osobní konzultace s Andreou Dunovou
Nabízím vám prostor pro vaše dotazy a podporu, kterou hledáte. Na konzultaci se zaměříme na vaše konkrétní potřeby a situace, se kterými si nevíte rady. Získáte praktické rady a doporučení.
Rezervovat termín konzultace »